Publikováno: 9. 8. 2013

Více co vlastníte?

Jste si jisti, že už žádné akcie nevlastníte? Nepřišli jste vlastní nečinností o své peníze? Možná je na čase si udělat inventuru ve svých akciích. Přinášíme návod jak takovou inventuru udělat, pokud investujete do této činnosti trochu svého času a úsilí nebo, pokud investujete přiměřený obnos, a tuto inventuru si necháte udělat.

Pátrání po akciích z kupónové privatizace není  jednoduché, ale existuje alespoň jeden pevný a současně výchozí bod. Tímto bodem je skutečnost, že na začátku byly všechny akcie v zaknihované podobě a akcie byly uloženy na majetkových účtech ve Středisku cenných papírů (SCP). Každý akcionář tedy bude mít doma některý z výpisů ze SCP, který mu poskytne údaje, jaké akcie v minulosti vlastnil a možná ještě vlastní či  případně vlastní pohledávku za výtěžkem dražby nebo protiplněním.

Pro úspěšné pátrání doporučujeme získání maximálního množství dokumentů, které má akcionář k dispozici. Kromě výše uvedených výpisů z majetkového účtu akcionář mohl obdržet i výzvy k převzetí akcií, oznámení o dražbě akcií, různé nabídky na odkoupení atd., což jsou všechno informace, které se mohou hodit.

Pátrání na majetlovém účtu v SCP

V prvé řadě stojí za to zjistit, jestli akcionář nevlastní ještě nějaké akcie v zaknihované podobě. Zaknihované akcie jsou uloženy na majetkových účtech v Centrálním depozitáři cenných papírů (CDCP). Dříve akcionáři měli zaknihované cenné papíry na majetkovém účtu ve Středisku cenných papírů (SCP) a mnozí akcionáři mají stále své akcie na takzvaných nezařazených účtech z SCP. Zjištění, zda má akcionář  veden majetkový účet v Centrálním depozitáři (SCP) je velmi jednoduché. Na internetových stránkách Centrálního depozitáře v sekci ověření existence účtu stačí  zadat rodné číslo a dostaneme okamžitou odpověď. V případě, že majetkový účet neexistuje, pak ani žádné zaknihované akcie nevlastníme. Pokud majetkový účet byl ověřen jako existující, pak nezbývá než navštívit kteréhokoliv člena Centrálního depozitáře (banku nebo obchodníka s cennými papíry) a požádat o vyhotovení aktuálního výpisu z majetkového účtu, ze kterého vyplyne, které cenné papíry akcionář vlastní nebo požádat o výpis z neřazeného účtu přímo CDCP za cenu 500 Kč, který vám přijde na vaši adresu dobírkou.

Při této příležitosti doporučujeme zkontrolovat adresu akcionáře v databázi Centrálního depozitáře a případně ji změnit, pokud není aktuální. Adresa uvedená v SCP byla do této databáze zanesena úředně v první polovině devadesátých let minulého století, takže je v tuto chvíli 20 let stará a tudíž velmi často nemusí být aktuální. Špatná adresa v databázi SCP je příčinou mnoha problémů i finančních ztrát.

Jaké změny mohly na účtu nastat?

S akciovými tituly, jež byly Střediskem cenných papírů vedeny na majetkovém účtu akcionáře, ale již tam nejsou, mohly v průběhu předcházejících let proběhnout níže uvedené příklady procesů.

V prvé řadě mohl akcionář zaknihované akcie prodat prostřednictvím BCPP, RM Systému, obchodníka s cennými papíry nebo je mohl nabídnout například v nabídce převzetí. Tuto skutečnost by si měl akcionář ověřit ve svém archivu, pokud si nějaký k akciím vede. I kdyby tomu tak nebylo, tak lze zjistit, co se s uvedenými akciemi stalo a to vyhotovením změnového výpisu z CDCP (SCP), ze kterého vyplývá kdy, za jako cenu, komu a prostřednictvím koho byly akcie převedeny z majetkového účtu. Tato služby je samozřejmě zpoplatněna jak Centrálním depozitářem, tak obchodníkem s cennými papíry nebo bankou.

Majetkový účet akcionáře se však mohl změnit bez přičinění akcionáře.
V prvé řadě mohla valná hromada příslušné společnosti rozhodnout o přeměně podoby akcií ze zaknihovaných na listinnou. O této změně je akcionář informován speciálním výpisem s údajem, že emise byla zrušena z důvodu rozhodnutí valné hromady. Akcionář je pak vyzván emitentem akcií, aby si listinné akcie vydané místo zaknihovaných vyzvedl. Pokud si akcionář akcie vyzvedne, pak je nadále akcionářem společnosti se všemi právy i povinnostmi. Listinné akcie má uložené doma a může s nimi nakládat podle vlastního uvážení.

V případě, že si akcie nevyzvedne ani v dodatečné lhůtě, pak se nepřevzaté akcie stanou předmětem nedobrovolné dražby. O této dražbě je akcionář informován dopisem do vlastních rukou. A tady se stává aktuálním výše uvedený problém se správností údajů vedených SCP o trvalé adrese akcionáře. Při špatných (neaktuálních) kontaktních údajích vedených SCP se o probíhajících změnách ve společnosti akcionář nemusí vůbec dozvědět. Pokud si tedy akcionář nepřevzal listinné akcie, staly se předmětem konání veřejné nedobrovolné dražby. Vydražením akcionář své akcie pozbyl a místo toho má nárok na výtěžek dražby. Zda-li u dané společnosti proběhla nedobrovolná dražba akcií, může akcionář zjistit z naší databáze dražeb. Mimo hrubého výtěžku dražby na jednu akcii je v databázi uveden i název dražebníka, který dražbu organizoval. U dražebníka lze následně zjistit, zda akcie akcionáře byly skutečně předmětem dražby, případně jaký čistý výtěžek dražby na veškeré akcie akcionáře připadá.

Upozornění: Pokud došlo nebo dojde k přeměně podoby akcií od doby trvání CDCP (2.7.2010), pak akcionář, jehož účet je nezařazen, ždáný změnový výpis z účtu nedostane. Akcionáře se zařazeným účtem o přeměně podoby akcií obvykle informuje jeho obchodník s cennými papíry.

Vytěsnění akcionářů (squeeze out) probíhá jak u listinných, tak u zaknihovaných akcií a to je další příčina změny na majetkovém účtu v CDCP (SCP). Ke dni přechodu akcií na hlavního akcionáře dojde k přechodu akcií z majetkového účtu minoritního akcionáře vedeného Střediskem cenných papírů na hlavního akcionáře. O této skutečnosti je akcionář informován změnovým výpisem z CDCP (SCP), kde je uvedená změna zachycena. Ve většině případů bývá protiplnění v penězích poskytnuto poštovní poukázkou na adresu akcionáře uvedenou v databázi CDCP (SCP).  Tady se opět dostáváme k aktuálnosti adresy uvedené v databázi CDCP (SCP). Peněžní poukázka poskytnuta ve prospěch neaktuální adresy trvalého bydliště akcionáře může zůstat nedoručena, peníze vráceny hlavnímu akcionáři a nárok na protiplnění se po čtyřech letech promlčí. Jestli u vašich akcií došlo k vytěsnění (squeeze out) můžete zjistit z naší databáze vytěsnění, kde je kromě výše protiplnění na jednu akcii uvedeno, kdo je hlavním akcionářem, případě u kterého obchodníka nebo banky je možné o protiplnění požádat, případně údaj o tom, že nárok na protiplnění je již promlčen.

Další z možností změny na majetkovém účtu v CDCP (SCP) může být jiný způsob vytěsnění a tím je převzetí jmění jediným akcionářem podle zákona o přeměnách obchodních společností, kdy dochází k výmazu akciové společnosti z obchodního rejstříku. I v tomto případě dostane akcionář výpis z majetkového účtu v SCP s uvedením, že emise byla zrušena z důvodu převzetí jmění. Samozřejmě i v tomto případě je akcionářům poskytováno protiplnění obchodníkem s cennými papíry nebo bankou. Tento typ vytěsnění bude v budoucnosti doplněn v naší databázi vytěsnění.

Změny na majetkovém účtu v CDCP (SCP) mohou mít i řadu dalších příčin jako jsou fůze sloučením, rozdělení společnosti apod. Tyto případy jsou méně časté než přeměny podoby a vytěsnění a nezřídka bývají složité. V těchto případech výrazně pomůže při hledání informací obchodní rejstřík na stránkách www.justice.cz. Události, které nastaly ve společnosti jsou v naší databázio společností popsány v historii společnosti a historii emise na stránce konkrétní společnosti.

Pátrání mezi listinnými akciemi

Pokud akcionář reagoval na výzvy k převzetí listinných akcií v případě přeměny podoby akcií ze zaknihované na listinnou jejich vyzvednutím a převzetím, pak má tyto akcie uloženy doma, nebo formou úplatné úschovy v bance či u obchodníka s cennými papíry. V tomto případě je nutné si uvědomit, jakým způsobem jsou akcionáři uvědomováni o dění a podstatných skutečnostech ve společnosti.

Pokud akcionář drží listinné akcie na jméno, pak je o skutečnostech ve společnosti informován dopisem na adresu uvedenou v seznamu akcionářů, který vede emitent ze zákona. Na tuto adresu dostává informace o konání a pořadu valných hromad, rozhodnutí valné hromady, které musí být uveřejněno apod. Akcionář se tedy dostane ke všem informacím, které potřebuje k rozhodování o své investici.

Jiná situace nastává u listinných akcií na majitele. U těchto akcií nejsou emitentovi akcionáři známi a důležité informace jako konání valný hromad, rozhodnutí valných hromad jsou zveřejňovány v obchodním věstníku a jiným vhodným způsobem daným stanovami společnosti. Tímto vhodným způsobem bývá nejčastěji celostátně tištěný deník nebo některý z internetových deníků, ale mohou jim být i internetové stránky společnosti. Proto je vhodné vědět, kde jsou tyto informace uveřejňovány a dění ve společnosti sledovat.

Upozornění: Od 1.1.2014 jsou akcionáři všech společností bez ohledu na formu akcií o výše uvedených skutečnostech informování na internetových stránkách společnosti a dopisem na adresu akcionáře, pokud tento způsob není ve stanovách nahrazen jiným.

V případě, že akcionář své informace o akciích společnosti, které vlastní nesleduje, může být nemile překvapen k jakým změnám v průběhu času ve společnosti, jejíž akcie vlastní došlo. Jednou ze změn je skutečnost, že valná hromada rozhodla o změně formy akcií z akcií na majitele na akcie na jméno. Akcionář tuto skutečnost nezaregistroval a po čase zjistí, že jeho akcie byly předmětem dražby. To je i důvod proč v naší databázi dražeb může být u jednoho emitenta několik dražeb. K dražbě může dojít i z jiných důvodů, jako je změna jmenovité hodnoty, fůze, rozdělení a následné výměny akcií za nové. Proto stojí za to důsledně projít naší databázi dražeb.

Stejně tak vlastník akcií může zjistit, že ve společnosti proběhlo vytěsnění akcionářů (squeeze out nebo převzetí jmění jediným akcionářem). Proto držitelům listinných akcií doporučujeme projít naší databázi vytěsnění a ověřit, jestli nedošlo ve společnostech, jejichž akcie vlastní, k výše uvedeným procesům.

U společností se zaknihovanými i listinnými akciemi mohlo dojít rozhodnutím valných hromad k výplatě dividend a akcionář si tyto finanční prostředky nemusel doposud převzít. V tomto případě je vhodné dotazem u emitenta ověřit, zda byly v posledních letech dividendy vypláceny a zda je možné ještě o jejich výplatu požádat.

Pátrání po akciích může být někdy složité a kromě času musí mít akcionář i přístup k informacím nezřídka placeným. Pokud by vlastník jakýchkoliv vlastněných akcií měl zájem nechat si vytvořit podrobný report o svých akciích, může využít naše Služby pro akcionáře.