Druhou, avšak početně výrazně menší, skupinu nekótovaných akcií tvoří akcie zemědělských společností, které vznikly na základě transformačního zákona z roku 1991.
Podíl v zemědělských družstvech dostali zaměstnanci, vlastníci půdy, na které družstvo hospodařilo, a restituenti. Tyto oprávněné osoby měly možnost po skončení stanovené ochranné lhůty požádat o vyplacení svého transformačního podílu v penězích. V mnoha případech však družstvo nebylo schopno tyto podíly vyplatit a tak přistoupilo k transformaci na akciovou společnost a místo peněz oprávněné osoby dostaly akcie zemědělské společnosti.
Vznik zemědělské akciové společnosti
V rámci transformačního procesu měly být napraveny křivdy způsobené kolektivizací zemědělství v padesátých letech minulého století. Do té doby soukromě hospodařící zemědělci museli vstoupit do jednotných zemědělských družstev (JZD) a jejich majetek byl zabaven. Po roce 1990 jim byl majetek, který bylo možné vrátit (především půda) vrácen a za ostatní majetek či další újmy dostali transformační podíl. Výše transformačního podílu závisela na množství odpracovaných let v družstvu, výměře vnesené půdy a hodnotě zabaveného majetku (zemědělských strojů, staveb, apod.). Zemědělská družstva byla povinna po uplynutí doby 7 let vyplatit tyto transformační podíly v penězích. V tomto období však mnohé zemědělské společnosti zkrachovaly, jiné se s držiteli podílů dohodly na směně za jiný majetek družstva a další se přeměnily na akciovou společnost a vydaly místo peněz držitelům transformačních podílů akcie. Nezanedbatelná část transformačních podílů zůstala nevypořádána.
Podle šetření Agrocenzus 2010 je mezi zemědělskými subjekty 649 akciových společností. Dá se předpokládat, že většina těchto společností má akcionáře i z řad původních držitelů transformačních podílů.
Akcie jsou nekótované od svého vzniku
Zemědělské společnosti vydávaly většinou listinné akcie na jméno s omezenou převoditelností. Na rozdíl od akcií z kupónové privatizace se zemědělské akcie nikdy na žádném organizovaném trhu neobchodovaly. Kromě toho je navíc k převodu akcií je potřebný souhlas představenstva společnosti nebo valné hromady. Akcie jsou tak velmi nelikvidní a pro akcionáře je problém tyto akcie prodat.
V mnoha zemědělských společnostech je akcionářská struktura velmi roztříštěná, kdy jsou akcie v držení několika stovek nebo i tisíců akcionářů. Významnější podíly obvykle drží management akciové společnosti, který i díky velkému množství akcionářů dokáže společnost ovládat s relativně malým podílem. Proces koncentrace vlastnictví však probíhá i v zemědělských akciových společnostech a podíly se majorizují i s přispěním investorů zaměřených na zemědělství.
V současné době, kdy zemědělské subjekty podnikají s podporou dotací státu a evropské unie, zájem o zemědělské akcie roste. Není to dáno jen, tím, že zemědělské podniky lépe hospodaří, ale mnohdy vlastní i nezanedbatelné množství půdy.
Minoritní akcionáři se tak častěji mohou setkat s nabídkou na odkoupení jejich akcií nejen z řad majoritních vlastníků, ale i investorů stojících mimo jejich akciovou společnost. Akcionáři mohou také spojit své akcie do většího balíku a nabídnout akcie k prodeji v dobrovolné dražbě
Společnosti v naší databázi
Naše databáze obsahuje celkem 508 akciových společností vzniklých transformací zemědělských družstev (k 8. 3. 2016).