Publikováno: 9. 8. 2013

Ztráta listinné akcie

Jednou z nevýhod listinných akcií oproti akciím zaknihovaným je možnost jejich ztráty, zničení nebo odcizení. Této situace je lépe se vyvarovat a tak by každý měl zvážit způsob úschovy svých akcií ať již doma, v bankovním sejfu nebo u obchodníka s cennými papíry.

Pokud již nastane ztráta akcie doporučujeme ihned informovat emitenta akcií o ztrátě akcie. Informace by měly obsahovat jméno, bydliště akcionáře a označení ztracených akcií. Emitent tak může reagovat na situaci, kdy by například na valnou hromadu přišel akcionář s těmito akciemi. Výhodu mají majitelé listinných akcií na jméno, kde práva spojená s akciemi může vykonávat pouze osoba zapsaná v seznamu akcionářů.

Ztracené akcie je třeba umořit podle ust. § 185i občanského soudního řádu. Návrh na umoření akcií může podat každý, kdo má na jejich umoření právní zájem. Umoření akcií probíhá ve dvou fázích a na základě podání dvou návrhů:
 
  1. nejprve soud na základě návrhu rozhoduje o tom, jestli lze akcie považovat za ztracené a pokud dospěje k závěru, že ano, končí první fáze vydáním usnesení, které obsahuje výzvu, aby se ten, kdo akcie má, ve stanovené lhůtě přihlásil, příp. je předložil nebo podal námitky.
  2. na základě dalšího návrhu podaného po provedení prvního fáze řízení a uplynutí lhůty stanovené ve výzvě, soud za splnění podmínek vydává usnesení o umoření akcií. 

První fáze 

V první fázi řízení rozhoduje soud o návrhu bez jednání usnesením, které doručuje do vlastních rukou. V návrhu na zahájení tohoto řízení je třeba uvést:

  • řádné označení navrhovatele
  • tvrzení, že navrhovatel je vlastníkem akcií
  • skutečnosti, za nichž došlo ke ztrátě akcií
  • označení společnosti, která akcie vydala
  • označení akcií, jejich počtem, druhem, jmenovitou hodnotou, číselným označením a osobou výstavce
  • skutečnosti týkající se práv spojených s akcií, zejména právo na podíl na zisku
 K návrhu by měly být připojeny i listiny, které určitým způsobem dokládají tvrzení navrhovatele,  zejména výpis z obchodního rejstříku společnosti, o jejíž akcie se jedná, kopie zápisu z poslední valné hromady včetně listiny přítomných apod. Soud má vždy možnost žádat doplnění návrhu nebo si vyžádat další informace od společnosti, o jejíž akcie se jedná. Soud návrh buď zamítne, pokud zjistí, že listina, jejíž umoření je navrhováno, nebyla vystavena nebo že není ztracena nebo vydá usnesení, kterým vyzve osobu, která má akcie, aby se přihlásila nebo aby podala proti návrhu námitky. Usnesení se vyvěšuje na úřední desce soudu. Lhůta uvedená v usnesení soudu činí jeden rok. Do této doby může kdokoliv podat námitky  nebo se přihlásit a akcie předložit. Soud pak tyto skutečnosti posuzuje.

Druhá fáze

Uplyne-li lhůta, aniž by se někdo přihlásil či podal kvalifikované námitky, může navrhovatel podat další druhý návrh na umoření. K umoření akcií, resp. k jejich prohlášení za umořené dojde až na základě tohoto dalšího návrhu. Tento návrh musí být podán do jednoho měsíce od uplynutí lhůty k podání námitek. Po vydání usnesení o umoření lze vydat navrhovateli náhradní akcie. Do jejich vydání je nahrazuje usnesení o umoření.


Kategorie