Martin Štefunko, předseda dozorčí rady O2, v rozhovoru pro motejlek.com z něhož byla dosud uveřejněna pouze upoutávka uvedl, že společnost uvažuje o rozpuštění ážiového fondu s tím, že jej celý vyplatí akcionářům společnosti, přičemž jeho výše by mohla dosáhnout 38 Kč na akcii.
Je výše uvedená informace vnitřní informací?
Dle metodiky České národní banky musí vnitřní informace splňovat současně následujcí podmínky:
1. týká se skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny finančního nástroje nebo jeho výnosu
Z metodiky ČNB vyplývá, že se jedná se zejména o "informace, které se přímo dotýkají emitenta, jeho hospodářské situace a vyhlídek do budoucna, popřípadě které se týkají práv plynoucích z finančního nástroje".
Tento znak uvedená informace splňuje
2. není veřejně známá
Z metodiky ČNB:
"Za veřejně známou se považuje informace, která je dostupná alespoň té části investorské obce, která se shromažďováním informací tohoto typu a jejich hodnocením aktivně zabývá. Nestačí však, aby se o informaci dověděla pouze část investorů např. na valné hromadě, jíž se v praxi účastní jen část akcionářů emitenta. Obecně se považuje informace za veřejně známou, je-li zveřejněna vůči širokému publiku investorů neurčitého počtu. Není podstatné, zda informaci uveřejnil emitent či zda se stala známou z jiných zdrojů. Uveřejněním informací se rozumí zpřístupnění v zásadě neomezenému okruhu subjektů, zároveň ovšem platí, že informace rozšířené pomocí placených agentur jako Reuters nebo Bloomberg jsou veřejně dostupné."
Rozhovor pro motejlek.com byl natočen už 19. 8. 2015 a v komunitě kolem tohoto webu se s uvedenou informací intenzivně pracuje. Informace není zveřejněna vůči širokému publiku investorů a podle mě není veřejně známou.
Tento bod výkladu pojmu vnitřní informace by mohl mít více pohledů a možná mohl napomoci obhajobě předsedovi dozorčí rady. Podle mě však i tento znak definice vnitřní informace je naplněn.
3. je přesná
Z metodiky ČNB:
"Jejím obsahem musí být skutečnost, která nastala, nebo skutečnost, kterou lze v budoucnu důvodně očekávat, a je dostatečně určitá, aby bylo možné na jejím základě učinit závěr o dopadu na kurz, či jinou cenu finančního nástroje nebo jeho výnos. Informace je přesná, pokud je natolik určitá a spolehlivá, že na jejím základě se může investor rozhodovat s podstatným snížením rizika nesprávnosti informace."
Tento znak uvedená informace splňuje
4. mohla by poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz, jinou cenu nebo výnos finančního nástroje nebo jiného nástroje, jehož hodnota se odvozuje od tohoto finančního nástroje
Uvedená informace se stala veřejně známou nejpozději dne 25. 8. 2015 a kurz ovlivnila. Po jejím uveřejnění (resp. uveřejnění upoutávky na rozhovor s Martinem Štefunkem) roste cena o 14%. Roste sice i ostatní trh, ale akcie O2 několikanásobně více.
Tento znak uvedená informace splňuje
Krátkým rozborem informace docházím k názoru, že se jedná o vnitřní informaci.
Neprodlené uveřejnění vnitřní informace
Z metodiky ČNB:
"Emitent finančního nástroje je povinen každou vnitřní informaci, která se ho přímo týká, neprodleně uveřejnit, tedy umístit v úplném znění na své internetové adrese a současně uveřejnit v celostátně distribuovaném deníku, prostřednictvím agentury, která se šířením informací o kapitálovém trhu zabývá nebo prostřednictvím hromadně a pravidelně navštěvovaného finančního serveru."
"Vnitřní informace uveřejňované společností by měly být šířeny rovnoměrně. To znamená, že stejná informace by měla být ve stejný okamžik zaslána (v elektronické podobě)
České národní bance, organizátorům regulovaných trhů, na nichž jsou finanční nástroje emitenta přijaty k obchodování, a zároveň uveřejněna."
Informace nebyla uveřejněna neprodleně a už vůbec ne rovnoměrně.
Způsob uveřejňování vnitřních informací
Z metodiky ČNB:
"Základním požadavkem v této oblasti je, aby byly uveřejněné informace dostupné investorům snadno, rychle a způsobem, který nezvýhodňuje některé investory před jinými (ať
už cíleně nebo náhodně)."
V České republice jsou emitenti povinni uveřejnit vnitřní informace vždy současně na dvou místech. V prvé řadě jde o uveřejnění v úplném znění „způsobem umožňujícím dálkový
přístup", tedy na internetové adrese emitenta. Současně emitent zajistí uveřejnění vnitřní informace některým z následujících způsobů:
i. v úplném znění nebo odkazem na svou internetovou adresu prostřednictvím hromadně a pravidelně navštěvovaného finančního serveru, nebo
ii. v úplném znění alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku , nebo
iii. v úplném znění jako zprávu agentury, která se zabývá šířením informací vztahujících se ke kapitálovému trhu, např. ČTK, Bloomberg nebo Reuters.
Nezbývá než konstatovat, že vnitřní informace nebyla uveřejněna v souladu s metodikou stanovenou pro emitenty kótovaných akcií.
Povinnosti osob, které mají přístup k vnitřním informacím
Zákon myslí i na období, které nastává mezi vznikem informace a jejím zveřejněním. Pro zasvěcené osoby platí dle metodiky ČNB:
"Zákon označuje osoby, které znají vnitřní informace v tomto mezidobí, jako zasvěcené osoby. Jsou jimi všichni, kdo vnitřní informací disponují a vědí nebo mohou vědět, že se jedná o vnitřní informaci."
"Zasvěcené osoby mají ve vztahu k vnitřní informaci tři povinnosti:
a) mlčenlivost a zamezení přístupu k vnitřní informaci jiné osobě (včetně zamezení přístupu k informaci jinou cestou než přímým sdělením);
b) zákaz činit přímá či nepřímá investiční doporučení týkající se finančních nástrojů, kterých se informace týká;
c) zákaz takový finanční nástroj zcizit nebo jej nabýt nebo se o jeho nabytí či zcizení pokusit (lhostejno zda přímo nebo nepřímo, zda na účet svůj nebo účet třetí osoby)."
Je zřejmé, že Martin Štefunko jako zasvěcená osoba s vnitřní informací s ní naložil rozporu se zákonem a metodikou, protože ji vypustil v rozporu se způsobem uveřejňování vnitřních informací.
Zasvěcenými osobami se v tomto případě však staly osoby z webu motejlek.com. Uvedený rozhovor s Martinem Štefunkem byl natočen 19. 8. 2015. Na natočení uvedeného rozhovoru bylo upozorněno na facebookovém profilu webu motejlek.com. Z kontextu informací podaných na facebooku vyplývá, že rozhovor obsahuje kurzotvorné informace. Tamtéž se objevují také úvahy o konkrétních cílových cenách, které mohou být investory vnímány jako investiční doporučení.
Závěrem si dovoluji poukázat na to, že podání kurzotvorných informací u akcií obchodovaných na regulovaném trhu způsobem výše popsaným, neodpovídá standardnímu chování emitenta akcií.
Martin Garnac
IN-SERVER.CZ