V dražbě se prodávají ty akcie, které se nemohou prodat na burze, protože se tam neobchodují. Dražba nahrazuje burzu s cílem vytvořit tržní podmínky tak, aby se akcie prodaly za co nejvyšší cenu. Dražbu akcií může organizovat pouze dražebník – obchodník s cennými papíry. Dražby akcií probíhají podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
Dražby rozdělujeme na nedobrovolné a dobrovolné. Nedobrovolná dražba se nerealizuje z vůle majitele cenného papíru, ale na návrh třetí osoby. Zákon připouští 2 důvody nedobrovolné dražby akcií:
- dražba zastavených akcií na návrh zástavního věřitele (důvodem je prodlení dlužníka s úhradou svého dluhu)
- dražby akcií při prodlení akcionářů s převzetím nebo předložením akcií na návrh emitenta akcií (akcionáři si nepřevzali listinné akcie při změně podoby akcií nebo nepředložili akcie k výměně)
Dražby dobrovolné:
- dražba na návrh vlastníka cenných papírů – způsob prodeje akcií samotným vlastníkem
- dražba na návrh správce konkurzní podstaty – jedná se taktéž o dobrovolnou dražbu
Dražební vyhláška
Vyhláška je základní dražební dokument. Obsahuje parametry dražby jako identifikaci akcií, které jsou předmětem dražby, navrhovatele dražby, vlastníka předmětu dražby, nejnižší podání nebo výše odhadu předmětu dražby.
Nejnižší podání se určuje z odhadu hodnoty akcií, který má v případě nedobrovolných dražeb formu znaleckého posudku.
Dražební vyhláška se v případě dražeb s nejnižším podáním přesahujícím 100 000 Kč uveřejňuje alespoň 60 dnů před dražbou na Centrální adrese. Pokud jsou dražebníkovi známi vlastníci akcií, které se draží pak jim současně vyhlášku zašle na adresu uvedenou v seznamu akcionářů nebo centrální evidenci. Současně je uveřejněn odhad ceny akcií (znalecký posudek) na internetových stránkách dražebníka.
Dražbě svých akcií se může akcionář vyhnout
Pro akcionáře, jehož akcie se budou dražit, je důležitá identifikace akcií, které byly před uveřejněním vyhlášky prohlášeny za neplatné nebo osob vlastníka akcií v dražební vyhlášce. Pokud akcionář vlastnil listinné akcie na majitele, pak jeho akcie byly prohlášeny za neplatné a v příslušném oznámení může najít číselné označení jeho akcií. V případě, kdy jsou společnosti známi akcionáři, jejichž akcie se draží, pak je v příloze dražební vyhlášky uveden jejich seznam.
Díky uveřejnění dražební vyhlášky v předstihu před samotným dražebním konáním může akcionář stále uvést své akcie do souladu s aktuálním stavem akcií. To znamená, že si může u dražebníka nebo společnosti vyzvednout nové akcie na jméno nebo odevzdat staré. Toto právo má teoreticky až do okamžiku dražby. Avšak stěží asi dosáhne výměny akcií těsně před dražbou, kdy už by tato výměna mohla narušit průběh dražby.
Akcionáři si však mohou i zaspekulovat na výši výtěžku dražby. Ten akcionář, jehož nepřevzaté akcie budou vydraženy, obdrží výtěžek z dražby ve výši odpovídající jeho počtu akcií. Cena v dražbě se může dostat díky licitaci vysoko a akcionář si své akcie může nechat vydražit vědomě s cílem akcie opravdu prodat dražbou. Musí však počítat s tím, že od celkového výtěžku dražby se odečítají náklady dražby včetně odměny dražebníka.
Dražbě se může vyhnout i vlastník, jehož akcie se draží z důvodu realizace zástavního práva, pokud svůj závazek před dražbou uhradí.
Průběh dražby
Dražby se může zúčastnit účastník, který uhradil dražební jistotu. Samotná dražba může proběhnout za fyzické účastni licitátora (klasická dražba) nebo v elektronickém dražebním systému (elektronická dražba). Účastníci dražby činí podání a ten z nich, který učiní nejvyšší podání, se stává vydražitelem. Uhrazením ceny dosažené vydražením na něj přecházejí práva k akciím a dražebník mu tyto akcie předá nebo připíše na účet v centrálním depozitáři.
Výtěžek dražby
Výtěžek dražby náleží těm akcionářům, jejichž akcie se dražily. Od celkové ceny dosažené vydražením se však odečtou náklady dražby. Na výši nákladů má vliv více faktorů a tak každá dražbě má náklady jiné. Obecně lze však říci, že náklady se mohou pohybovat nejčastěji mezi 10% – 30% ceny dosažené vydražením. Čím je dražba větší, co se týče ceny dosažené vydražením, tím jsou náklady procentuálně nižší.
Pokud akcionář chce získat výtěžek dražby, musí předložit dražebníkovi, případně emitentovi původní akcii. V případě, že dražbě proběhla z důvodu přeměny podoby akcií ze zaknihované na listinnou, pak pravděpodobně dostane akcionář výtěžek dražby poštovní poukázkou zaslanou na adresu uvedenou v evidenci centrálního depozitáře. Podmínkou ale je, že adresa musí být aktuální, jinak se výtežek nepodaří doručit.
Databáze dražeb
Získat výtěžek dražby lze i po několika letech ode dne konání dražby. Akcionář nejdříve musí zjistit vůbec to, že se jeho akcie dražily, a pak zjistit kde a jakým způsobem výtěžek získat. Pomocníkem při hledání je Databáze dražeb na stránkách IN-SERVER.CZ , která je jedinou svého druhu v České republice.