Publikováno: 30. 5. 2017

Zapomenutých peněz v akciích je opravu hodně. A zdá se, že je nikdo nechce

Ale vážně. Pokusili jsme se co nejpřesněji odhadnout, kolik lidí vlastní majetek z kuponové privatizace a privatizace zemědělských družstev. A samozřejmě kolik toho majetku je. Ta čísla jsou ohromná!

Akcie z kuponové privatizace

Akcionářů je více než milión

Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Minimálně každý desátý občan ČR stále vlastní akcie z kuponové privatizace. Pokud vezmeme v úvahu, že nejmladším účastníkům kuponové privatizace je dnes čtyřicet let, pak ve skupině 40+ vlastní akcie každý pátý.

A jak jsme na to přišli? Podle počtu nezařazených účtů z bývalého Střediska cenných papírů. Tuzemské fyzické osoby jsou vlastníky celkem 1 274 286 těchto majetkových účtů (údaj poskytnutý CDCP k 13. 3. 2017). A dovolíme si tvrdit, že drtivá většina z těchto účtů patří účastníkům kuponové privatizace, kterých původně bylo šest miliónů.

Tyto nezařazené – spící - účty jsou majetkové účty s akciemi, o které se nikdo nestará, jejich majitelé možná ani neví, že je mají. Ověřit, zda tento účet nemáte právě vy je velmi jednoduché – provedete to na stránkách ceskeakcie.cz.

Mezi vlastníky nezařazených účtů jsou také 63 803 zahraniční fyzické osoby, což budou především účastníci první vlny kuponové privatizace ze Slovenska. Zajímavostí je, že mezi vlastníky nezařazených účtů je i 7 773 právnických osob.

Na počty akcionářů v ČR je možno se dívat i jiným pohledem a to počtem nebo podílem drobných akcionářů v jednotlivých společnostech. Není to údaj, který by zrovna společnosti rády uveřejňovaly, ale některé údaje k dispozici jsou:

  • Komerční banka má k 31. 12. 2016 celkem 41 579 akcionářů z řad občanů ČR, kteří vlastní podíl 3,14% na základním kapitálu společnosti
  • Ve společnosti Metrostav vlastní tuzemští akcionáři – fyzické osoby-  celkem 497 417 ks akcií, což představuje podíl 6,29%
  • V ŽPSV a.s. je k 31. 12. 2015 z řad fyzických osob 317 akcionářů, kteří vlastní 16 681 ks (2,8%), což aktuálním kurzu představuje tržní hodnotu akcií 28 357 700 Kč
  • Společnost Výstaviště České Budějovice má podle výroční zprávy za rok 2015 celkem 2 944 akcionářů
  • Společnost TORQUES a.s. (dříve Investiční fond Pojišťovny Morava, a.s.) má 1 200 akcionářů

Drobní akcionáři jsou stále zastoupeni v 707 společnostech. Celkem 373 z nich je aktivních, 137 v likvidaci, 169 v úpadku a několik desítek firem je „mrtvých“.

Majetek akcionářů v českých akciích

Hodnota akcií minoritních akcionářů je 50 miliard korun

Akcie obchodované na burze

Už jen malá část společností má akcie, které se obchodují na burze – 33 společností. Vlastníci těchto akcií mají jednu velkou výhodu, akcie mohou prodat rychle a bezpečně za aktuální kurz.

Tržní hodnota podílu minoritních akcionářů těchto 33 společností je 38,4 miliard korun. Největší část tvoří podíly v 5 největších českých společnostech, jejichž akcie se obchodují na burze a které také budou mít nejvíce drobných akcionářů.

Tržní hodnota podílu minoritních akcionářů v akciích obchodovaných na burze

(tis. Kč, kurz k 5. 5. 2017)

ČEZ

10 295 833

O2

9 909 918

UNIPETROL

4 837 286

Komerční banka

4 828 468

Philip Morris ČR

4 724 041

Ostatních 28 společností

3 759 472

Celkem

38 355 016

Kompletní přehled získáte v článku Akcie obchodované na burze.

Akcie neobchodované na burze

I ty akcie, které nejsou na burze, mají svou hodnotu a především ty, které vydaly ziskové společnosti, se čile obchodují. Účetní hodnota podílu minoritních akcionářů v těchto 340 společnostech je 11,4 miliard korun.

Mezi těmito společnostmi jsou perly i společnosti s problematickými aktivy. Mezi ty nejzářivější patří ty, které pravidelně vyplácejí slušné dividendy: Pražská teplárenská a.s., Veolia Energie ČR, a.s., Iveco Czech Republic, a. s. nebo Tereos TTD, a.s.

Prodej těchto akcií je o něco obtížnější než v případě těch burzovních, ale řešitelný je.

Kompletní přehled hodnoty společností neobchodovaných na burze najdete zde.

Bezcenné akcie

Není nutné mazat čtenářům těchto řádků med kolem úst. Nezanedbatelná část účastníků kuponové privatizace, kteří stále ještě vlastní nějaké akcie, má na majetkovém účtu zaknihované nebo v držení listinné akcie, jejichž hodnota je nula.

Především se jedná o ty akcie, jejichž emitenti jsou v úpadku. Na prstech jedné ruky se dají spočítat případy, kdy úpadek společnosti je vyřešen plným uspokojením věřitelů a navíc ve společnosti zůstal majetek pro akcionáře. Od akcií společnosti v úpadku nečekejte nic.

O něco lepší situace je u společností, které vstoupily do likvidace. Není nic špatného na tom, pokud se akcionáři dohodnou na tom, že dále nechtějí rozvíjet podnikání společnosti a rozhodnou se pro likvidaci společnosti s tím, že si rozdělí likvidační zůstatek. Má proto význam se ptát likvidátora, jakou očekává výši likvidačního zůstatku. Například akcionáři společnosti BH CAPITAL a.s. si letos rozdělili 528 mil. Kč. To v případě nekonečné likvidace Harvardského průmyslového holdingu, který má několik desítek tisíc akcionářů, bychom radili akcionářům se smířit s tím, že likvidační zůstatek je nula.

Speciální skupinu společností lze nazvat mrtvými společnostmi. Jsou to ty společnosti, které sice nejsou ani v likvidaci ani v konkurzu, přesto nevyvíjí žádnou činnost, nemají funkční orgány, několik let neměly valnou hromadu a nekomunikují s akcionáři. Je jich několik desítek a hodnota těchto společností bude ve většině případů nula. Postupem času skončí v likvidaci a po jejím skončení zaniknou.

Pohledávky za akciemi

Miliardy korun také dělají peníze zapomenuté v pohledávkách za dříve držené akcie.

 

  • Výtěžky dražeb – pokud si akcionáři včas nevyměnili nebo nevyzvedli akcie, byly jejich nové akcie prodány v dražbě. Místo akcií tak mají nárok na výtěžek dražby, který získají u obchodníka s cennými papíry, který dražbu prováděl nebo přímo u společnosti. Odhadujeme dosud nevyzvednutý výtěžek na 580 miliónů korun.
  • Protiplnění za vytěsněné akcie – ve více než 800 společnostech byli akcionáři vytěsněni. Ve většině případů byl nárok na protiplnění již promlčen. Na vyplacení však stále čeká více než 1 miliarda korun.
  • Dividendy – podíl na zisku vyplácí spousty společností. I tady je však třeba říct, že nárok na dividendu se po 3 letech může promlčet
  • Likvidační zůstatek – není výjimkou, že se akcionáři na valné hromadě rozhodnout ukončit činnost společnosti likvidací. Výsledkem pro akcionáře je likvidační zůstatek, tedy peníze, které vznikly rozprodejem veškerého majetku společnosti.

 Ebook České akcie

Investiční a podílové fondy

A rovnou a narovinu. Jaká je aktuální hodnota majetku účastníků kuponové privatizace, kteří investovali prostřednictvím investičních podílových fondů, nevíme. A ani kolik lidí se to týká (Troufáme si říci, že bychom věděli jak na to, ale toho času a peněz co by to stálo …).

Faktem však je, že 72% účastníků v první vlně svěřilo body investičním fondů, ve druhé vlně 64%. A fondy získaly 60% akcií nabízených v obou vlnách. V té době byl tento majetek odhadnut na 192 miliard korun, které si rozdělilo asi 650 investičních a podílových fondů.

Jsme však přesvědčeni, že účastníci kuponové privatizace mají v dnešních podílových fondech stále miliardy korun.

Fondy se však také v mnohém od dob privatizace změnily. Ty největší fondy vlastnily podíly až 20% na jednotlivých podnicích. Tyto podíly však prodaly investorům, kteří dále koncentrovali podíly, až je ovládli zcela.

Zatímco kdysi, měli podíly i daleko menším podnicích, dnes z českých společností vlastní menší podíly a jen v českých blue chips. Daleko více investují do méně rizikových dluhopisů. A především mají možnost investovat po celém světě.

Změnila se také struktura podílníků. U podílových fondů, které zahájily činnost v rámci kuponové privatizace, už dávno nejsou největšími podílníky její přímí účastníci. Rozhodujícími podílníky už budou osoby (fyzické i právnické), které neinvestovaly investiční body, ale své vlastní finanční prostředky.

Holdingy

Když mluvíme o investičních fondech, nejde vzpomenout jednu speciální skupinu původně investičních fondů pro první vlnu kuponové privatizace, které se však změnily na běžnou akciovou společnost holdingového typu. Důvodem přeměny byla snaha vyhnout se regulaci.

Tato skupina fondů bohužel obsahuje i případy, které se označovaly pojmem vytunelovaná společnost. V této skupině máme ty nejkřiklavější průšvihy typu Harvardský průmyslový holding, Český holding (dříve Creditanstalt), atd. Ale abychom náhodou na někoho nezapomněli, tak vám můžeme říct, že zrovna tato skupina je zmapována dobře a všechny společnosti jsou na našem webu. Jejich seznam je uveden v článku Investiční fondy změněné na holdingy.