Výše protiplnění je stanovena posudkem znalce
K vytěsnění akcionářů dochází na základě vůle hlavního akcionáře, tedy akcionáře, který vlastní alespoň 90% akcií v akciové společnosti. Na žádost tohoto akcionáře je svolána valná hromada, která o vytěsnění akcionářů rozhoduje.
Hlavní akcionář je povinen poskytnout minoritním akcionářům peněžní protiplnění, jehož přiměřenost je doložena znaleckým posudkem. Pro účely vytěsnění akcionářů si znalce vybírá hlavní akcionář. Na českém trhu poskytuje služby několik desítek znalců či znaleckých ústavů, kteří mimo jiné oceňují akcie pro účely vytěsnění akcionářů.
Znalecký posudek je k dispozici na valné hromadě a je i součástí notářského zápisu z valné hromady a tak každý akcionář má možnost se s tímto posudkem seznámit a posoudit přiměřenost ceny.
Akcionář má omezený čas na to, aby vyjádřil nesouhlas
Pokud akcionář hodlá vyjádřit nesouhlas s výší protiplnění, má na to omezenou dobu. Právo na dorovnání musí akcionář uplatnit do 3 měsíců ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. V praxi to znamená 3 – 4 měsíce ode dne konání valné hromady, která o vytěsnění rozhodla.
Ovšem ani akcionář, který neuplatnil v zákonné lhůtě právo na dorovnání, nemusí zoufat. Pokud některý z akcionářů, který právo uplatnil, vyhrál soudní spor, pak na doplatek, který vysoudil, mají nárok i všichni ostatní akcionáři.
Mimosoudní dohoda je častějším výsledkem sporu než doplatek
Sporů o výši protiplnění dosud bylo možná více než sto. Většina těchto sporů však končí mimosoudní dohodou. Pokud hlavní akcionář vidí, že protistrana sporu má silné argumenty co se týče výše protiplnění, raději se s ním dohodne mimosoudně. Výhodou je, že takto zaplatil pouze jednomu akcionáři nebo skupině akcionářů, ale ušetřil na doplatku ostatním akcionářům. Zdá se to nefér vůči ostatním akcionářům, ale dělá to i ČEZ jako hlavní akcionář.
Tato praxe je doby účinnosti zákona o obchodních korporacích (1. 1. 2014) ztížena. Zákon totiž právo na mimosoudní dorovnání přiznává i všem ostatním akcionářům.
Soudní spory trvají dlouho, některé už jsou rozhodnuty
Vytěsnění akcionářů formou squeeze out začaly v roce 2005, vytěsnění formou převzetí jmění jediným akcionářem ještě dříve. Od této doby se vedou i soudní spory. I když jedna ze stran vyhraje soud, tak díky možnosti odvolání se soudní pře protahuje na několik let. Pokud je odvolávající se strana úspěšná, vrací se soudní spor na začátek.
Jako příklad můžeme vzít spor o výši protiplnění ve společnosti Severomoravská energetika, a.s. Valná hromada rozhodla o vytěsnění akcionářů v roce 2005 a teprve v roce 2014 byl pravomocně přiznán akcionářům nárok na doplatek.
Soudní spory probíhají stále. Z těch nejsledovanějších probíhají soudní spory v případě společností ArcelorMittal Ostrava, a.s. a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.