Majoritní vlastníci, kteří dosáhnou podílu na hlasovacích právech ve společnosti více než 90%, se mohou zbavit ostatních akcionářů jejich vytěsněním. Přejdou na ně akcie výměnou za peněžní náhradu – protiplnění. Výše protiplnění je nejčastěji určena znaleckým posudkem, v případě akcií obchodovaných na burze je výše protiplnění v některých případech určena průměrným kurzem akcií v předchozím období.
Vytěsnění akcionářů proběhlo v 38% společností
Vytěsnění akcionářů může proběhnout dvěma způsoby. Převzetím jměním jediným akcionářem nebo uplatněním práva na výkup akcií (squeeze out). Z dosavadních 806 vytěsnění v případě akcií z kuponové privatizace, proběhlo 624 případů squeeze outem a převzetím jmění 185 případy.
Zajímavostí je, že ve 3 společnostech došlo k vytěsnění akcionářů opakovaně, proto evidujeme celkem 809 případů vytěsnění akcionářů (komu to vrtá hlavou, tak to bylo díky fúzi s další společností s drobnými akcionáři). Pokud bychom za jeden ze způsobů vytěsnění akcionářů považovali i prosté skoupení všech akcií majoritním vlastníkem, pak tady máme dalších 44 případů 100% ovládnutí bez použití právních nástrojů.
7 miliard korun zůstane nepřevzatých
Přesněji 5,7 mld. je již nenávratně pryč a dalších 1,6 mld. je v ohrožení. O protiplnění se většinou musí akcionář přihlásit v obecné promlčecí lhůtě tří let (před rokem 2014 o byly 4 roky), jinak nárok na protiplnění zaniká.
Podmínkou vyplacení je totiž to, že hlavní akcionář musí vědět, komu a jak má peníze vyplatit. Nejčastěji je příčinou nepředložení listinné akcie na majitele k proplacení (a kolik jich mají bývalí akcionáři v šuplíku doma) nebo stará neplatná adresa uvedená u majetkového účtu ve Středisku cenných papírů v případě zaknihovaných akcií. Stále marně nabádáme akcionáře, aby se o majetek starali, protože hlavní akcionář to za vás jistě neudělá.
Odborníky odkazujeme na metodiku výpočtu majetku akcionářů z kuponové privatizace, kde je podrobněji uvedeno, jakým způsobem se zjistila ona nevyzvednutá část peněžního protiplnění.
Případy vytěsnění akcionářů, kde se stále vyplácí protiplnění, najdete na prvních 50 záznamech naší jedinečné Databáze vytěsnění i s datem, do kdy máte čas, případně se můžete podívat na seznam vytěsnění, které se promlčí letos.
A co se stane s nevyplaceným protiplněním? Zůstane hlavnímu akcionáři. Alespoň, že to musí zdanit, pokud by akcionáři potřebovali alespoň nějakou útěchu.
Hlavní vlnu vytěsnění máme za sebou
A to hlavně díky tomu, že už není moc co vytěsňovat. K možnému vytěsnění akcionářů zbývá v případě kuponové privatizace už jen 275 společností.
V grafu je číselně uveden počet vytěsnění v daném roce a protiplnění v tisících Kč. Údaj o výši protiplnění je zobrazen také graficky.
Do roku 2004 probíhalo vytěsnění akcionářů pouze převzetím jmění jediným akcionářem, které má však mnohé nevýhody jako například zánik původní společnosti. Od roku 2005 se pak přidala možnost vytěsnění squeeze outem a nastala největší vlna vytěsňování akcionářů v následujících letech. Obrovský objem protiplnění v roce 2018 je dán vytěsněním v UNIPETROLu a České spořitelně, v roce 2015 pak CETINu. Větší nárůst počtu vytěsnění v roce 2013 je způsoben snahou stihnout vytěsnění ještě před platností nového zákona o obchodních korporacích.
TOP 20 vytěsnění podle výše protiplnění
| Název společnosti | Rok | Hlavní akcionář | Protiplnění v Kć |
| UNIPETROL, a.s. | 2018 | PKN ORLEN SPÓŁKA AKCYJNA | 4 114 515 740 |
| Česká telekomunikační infrastruktura a.s. | 2015 | PPF A4 B.V. | 2 727 578 845 |
| Česká spořitelna, a.s. | 2018 | Erste Group Bank AG | 2 071 656 096 |
| ArcelorMittal Ostrava a.s. | 2010 | ArcelorMittal Holdings AG | 1 769 648 000 |
| Česká pojišťovna a.s. | 2005 | Cespo B.V. | 1 461 485 064 |
| Severočeská energetika, a.s. | 2006 | ČEZ, a. s. | 1 146 669 055 |
| Severočeské doly a.s. | 2006 | ČEZ, a. s. | 1 120 778 139 |
| Plzeňský Prazdroj, a. s. | 2005 | Pilsner Urquell Investments, B.V. | 1 092 093 875 |
| ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s. | 2005 | JTR Management a.s. | 679 955 850 |
| OKD, a. s. | 2005 | KARBON INVEST, a.s. | 466 385 680 |
| Stavby silnic a železnic, a.s. | 2005 | EUROVIA, S.A. | 451 263 548 |
| TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. | 2013 | MORAVIA STEEL a.s. | 390 261 300 |
| Sokolovská uhelná, a. s. | 2005 | Sokolovská těžební, a.s. | 365 387 088 |
| Pražské služby, a.s. | 2018 | Hlavní město Praha | 289 391 000 |
| Východočeská energetika, a.s. | 2005 | ČEZ, a. s. | 262 507 372 |
| Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. | 2005 | Wienerberger International N.V. | 260 001 486 |
| CIDEM Hranice, a.s. | 2017 | Overline Invest, a.s. | 257 192 864 |
| United Energy, a.s. | 2006 | Czech Energy Holding, a.s. | 247 529 533 |
| Středočeská plynárenská, a.s. | 2007 | RWE Gas International B.V. | 233 408 912 |
| Živnostenská banka, a.s. | 2005 | UniCredito Italiano S.p.A. | 229 229 085 |
Soudní spory a doplatky
Výši protiplnění na akcií je stanovena znaleckým posudkem a drobní akcionáři s ní nemusí souhlasit a požádat výplatu doplatku. Nesoulad mezi hlavním akcionářem a drobnými akcionáři pak řeší soud. A nejedná se výjimečnou událost.
V minulosti uspěli s žalobou na výši protiplnění a byl jim přiznán doplatek akcionáři společností ArcelorMittal Ostrava, a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. nebo Severomoravská energetika, a.s. Ale i mnoha dalších.
Téma sporů o výši protiplnění je poměrně široké a přesahuje rámec tohoto příspěvku. Odkazujeme proto v tuto chvíli alespoň na starší seriál publikovaný na našich stránkách.